Dobrý den. Je až k nevíře, co se může někdy stát. Bylo léto, hodně přes třicet stupnů a my jeli městskou dopravou z práce domů. Autobus byl přeplněný, stál jsem uprostřed uličky a držel se madla nad hlavou. Když jsem dojel na místo vystupování, pustím se madla, otevřená ruka se otočí a plesk. Pod mojí rukou stál malý chlap z velkou , zapocenou pleší. To vám bylo mlsknutí na celý autobus. S omluvami jsem vypochodoval s autobusu a přitom pozoroval pokroucené obličeje lidí zápasících s tím, aby neřvali smíchy.
