Uživatel opicak

Členem: 10 roky (od 25.3.2014)
Role: Registrovaný uživatel
Celé jméno:
Bydliště:
Email:
Skype:
ICQ:
O uživateli:

Aktivita uživatele opicak

Celkem bodů: 769 bodů (pozice 8)
Úroveň uživatele: Registrovaný
Vytvořeno otázek: 11 (2 s nejlepší reakcí)
Napsáno odpovědí: 756 (12 zvoleno nejlepší)
Hodnotil/a odpovědí(+ -): 4 otázek, 315 odpovědí
Udělil/a hodnocení: 317 ano, 2 ne
Přijal/a hodnocení: 668 ano, 9 ne

Zeď pro opicak

Prosím, přihlaště se nebo registrujte se, abyste mohli umísťovat příspěvky na tuto zeď.
Vaša otázka "Je Karol44 duševně nemocná? [hlasování]" bola odstranená.

 Takáto provokačná otázka na zdravotný stav iného užívateľa tejto stránky nie je vhodná.
Hlasovanie nedáva inú  možnosť než súhlasiť
Protest proti odstráneniu môžte podať administrátorovi tejto stránky
8.3.2016
Péefko:

Co si budem nalhávat, tahle země stojí za    h o v n o    a nedá se tu žít.
Lidi tady stojí za    h o v n o   
Se podívejte, co jsme za národ. O národní hrdosti se nedá moc mluvit a ono ani není moc věcí, na které by jeden mohl hrdý být. První slovanský útvar tady musel založit francký kupec. Svatý Václav byl dle pověstí kolaborant, co se ze všeho snažil vyplatit a historikům dalo tisíc let práce, než na jeho přilbě našli důlek, na základě něhož se nám snaží namluvit, že to byl válečník. Naštěstí ho pak kdosi zabil a zakopal do Blaníku. Nejlepším českým králem byl Lucemburk, největším vojevůdcem jednooký terorista a největší duchovní autorita nám po sobě zanechala “ř”, za což byla poprávu v Kostnici upálena. Když přišla nějaká významnější bitva, podráželi se Čechové s Moraváky nastřídačku a hrdinský status zas nesou jen ti, co si nechali na Staromáku useknout hlavu. Jediné smysluplné reformy zde zavedli Habsburci a když se nedopatřením podařilo po staletích uloupnout kousek země z již rozpadlého Rakousko-Uherska, vážili jsme si toho tak moc, že jsme ho za dvacet let dali na hraní Adolfovi. Samozřejmě, byly i světlé okamžiky, v květnu 45 jsme tři dny v Praze stavěli barikády a vlastně tak rozhodli válku. Jistě, ještě tu byl atentát na Heydricha, ale všichni víme, že to ti parašutisti zbytečně dramatizovali a přivedli tím spoustu lidí do neštěstí, nemluvě o tom, že Reinhard nebyl zas tak hrozný člověk, dal lidem práci a semtam i čokoládu. Pak stejný prezident dal hroudu na hraní pro změnu komunistům a bylo na dlouho vymalováno. V devadesátém naštěstí začlo vycházet najevo, že jsme všichni s vyjímkou Grebeníčka patřili ke třetímu odboji, jelikož jsme rozkrádali majetek v socvlastnictví, za to jsme si stavěli chaty a ti nejstatečnější z nás dokonce poslouchali Svobodnou Evropu. Celkově nic moc k chlubení. Naštěstí se můžeme holedbat alespoň několika kvalitními jedinci, kteří něco v životě dokázali navzdory tomu, že žili tady a mezi námi. Máme čtyři skladatele, pět malířů, dva básníky, tři spisovatele, třicet hokejistů a jednoho učitele. Ne. Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt. Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt. Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt. Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu budem furt. Těžko nás porazit, když nebojujeme. A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy dýl jak čtyřista let, to je vyzkoušeno. Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady. To není špatné.
Politika tady stojí za    h o v n o   
Svatá pravda. Politici jsou šmejdi a kradou atd. a sousedovi, který je volil by se patřilo dát po hubě. Ale je fakt, že je zvolil ve volbách. To znamená, že tady míváme volby. A že na politiky můžeš nadávat nahlas a nikdo tě nezavře? To není špatné.
Žijeme v drahotě a bídě
Je to pravda. Všechno stojí peníze a těch nikdo nemáme dost. S bídou vyjdou naprosté většině jen na vlastní bydlení, placatou televizi, ledničku, mikrovlnku, pračku, počítač, mobil a aspoň jedno auto do rodiny. Hlady už tady nikdo neumřel sto let. Máme se tak zle, že jsme líní se za lepší prací odstěhovat z Brna do Ostravy, protože je to hrozně daleko a tady máme garsonku po babičce. Čtvrtina lidí má denně na cigára, polovina na benzin do auta a tři čtvrtiny na kořalku. To není špatné.
Šéfové jsou parchanti
Svatá pravda, šéfové obecně jsou na    h o v n o   . Pokud ale můžeš nadávat na šéfa, znamená to, že máš práci. To není špatné.
Daně jsou vysoké
Jsou. Jsou nekřesťansky vysoké. Pokud ale musíš platit daně, znamená to, že jsi i něco vydělal nebo něco máš. Horší by bylo, kdybys nic nevydělal a nic neměl. Nakonec to není tak špatné.
Zaměstnanci jsou líní nevděční parchanti
Jsou. Ale pokud máš zaměstnance, kterým platíš, znamená to, že jsi borec, který dokáže vést firmu a vydělat tolik peněz, že může dát obživu dalším lidem. To není špatné.
Zdravotnictví stojí za    h o v n o   
No samozřejmě. Na každém pokoji by měla být telka, všichni by měli mít bílé plomby a právo na okamžitou transplantaci jater. Takhle se musíme spokojit s tím, že pro nás v nouzi vcelku rychle dojede sanitka, že nás nejdřív zachrání a až pak se ptají po průkazce pojištěnce, že v nemocnici platíme jen za karbanátek a že v rámci pojištění dostáváme velice slušné a odborné služby. To není špatné.
Počasí stojí za    h o v n o   
Naprostá pravda. V létě velké vedro, v zimě krutý mráz. Ale nemáme tsunami, ničivá tornáda ani zemětřesení. To není špatné.
Příroda stojí za    h o v n o   
Pravda. Ani pořádné hory, ani pořádné moře, ani pořádná džungle. Ale zas tu nemáme na každém kroku jedovaté hady, chlupaté pavouky, moskyty, v lese na tebe neskočí hladový tygr a pravděpodobnost, že tě do Berounky stáhne krokodýl, je taky poměrně nízká. To není špatné.
Celé je to tu na    h o v n o   
Je to přesně tak. Ale nikdo nás tu nedrží. Můžeme se kdykoli sebrat a odstěhovat se na jiné, lepší místo, kde bude všechno v cajku. A taky nám nikdo nezakáže se vrátit, když zjistíme, že takové místo neexistuje a mnohde je to i mnohem horší než tady. A to není špatné.
Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít, dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli toho, že jeden chce dph zvednout o procento a druhý o dvě snížit.
Nejsem cestovatel, nikde jsem nebyl, nic jsem nepoznal a nemůžu nic s ničím srovnávat. I přesto si lajsnu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie. Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít. Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme. Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami. Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje a nemá tendence násilím sjednocovat. Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klidu a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady. Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli, co chceme. To není špatné. Akorát možná neškodí si to semtam připomenout.
Líbí se mi tu. Zůstanu tu i příští rok.
6.9.2014 opicak
...