Osvědčilo se mi několik vyzkoušených replik:
1) Máš s sebou terminál? Já platím všechno kartou a hotovost nenosím kvůli kapsářům.
2) Chce-li na jídlo (jízdenku) apod., nabídnu se, že s ním půjdu k pokladně (okénku, pultu) a zatáhnu to za něj. Vždycky odmítne a pokud rovnou řekne, že potřebuje na pití, tak opáčím . jé, to je smůla, já jsem v protialkoholické lize!
3) Žebrá-li cigáro, opáčím, že nemám trafikantskou koncesi, abych jim mohl konkurovat.
4) Někdy též (dle okolností) postačí zahrát přesvědčivou hereckou etudu totálně udiveného a říci: Já myslel, že žebračenky už zrušili od 1. republiky!
5) A u úplnmě neodbytných zabírá hláška: "Sorry, nemohu porušit konkurenční doložku s bankami, že ony nebodou fušovat do mé branže a já zase do té jejich."
6) A úplně v krajním případě u obzvláště neodbytných, předstírat cizince (nejraději s připravenou frází nějaké nesvětové řeči, např. "Nem irtem!"- pozor! nezaměňovat s častou chybou "nem tudom", protože, tzn. správně "nevím" a nikoliv "nerozumím", nebo třeba finsky "en ymärrä"), co nerozumí ani slovo a podobné praktiky jsou pro něj natolik exotické, že je prostě vůbec nedokáže pochopit.
Obvykle jej to naprosto odradí a zkusí to raději u nějakého naivnějšího hejla.
