0 bodů
273 zobrazení
v kategorii Ostatní

Chtěli jste utéct za kopečky před rokem 1989 ?

Prosím, přihlaště se nebo registrujte se pro vložení reakce k tématu.

6 reakce

+4 bodů
ellcupakabra Registrovaný (970 bodů)

No v mem ..pripade to nebyly jen umysly... ale udelal jsem to ...jsem uz nejakej patek za kopeckama a dost vazne si pohravam s myslenkou na odjezd nekam jinam ...budto Novy Zeland ...Aljaska nebo Australie ....Zatim nejsem rozhodnut kam... vim ze az nastane ten spravny cas ...poznam to sbalim bagl ...dam veskere vybaveni domu na charitu a odletim ...
Jsem stale mlady a nechci se vazat na jedno misto a porad na ty same lidi...:)

☢ ☠ ☣ ☠ ☣ ☠ ☣ ☠ ☢
inka Pokročilý (1.2k bodů)

eiicupakabra, tichounce závidím. Neměla jsem odvahu a teď? Teď je to smutný příběh.



+3 bodů
opicak Registrovaný (769 bodů)

Ano, v práci jsme měli jednoho kolegu, který se oženil do Německa a legálně se vystěhoval. On prožil těžký život, protože nesměl studovat. Byl označen jako kulacký synek a nesměl na vysokou školu. Když odjížděl (bylo mu kolem šedesáti a vzal si třicítku), tak říkal, že se na Silvestra ukáže. Dodržoval to a vždycky přijel před fabriku Mercedesem s německou značkou. Komouši v trabantech se mohli zbláznit.
No a tento člověk mi často říkal, pojeď se mnou, se svými schopnostmi se v Německu hravě uživíš.
Mnohokrát jsem váhal, řekl to i rodičům. Nepřemlouvali mě, ale otec mi nastínil, co to pro ně bude znamenat. Ztráta místa vedoucího pracovníka v ČSAV, sestru vyhodí ze studíí na medicíně a rodina bude pronásledována. Nemohl jsem odejít, nechtěl jsem nikomu ublížit a zvláště ne rodičům.
Dnes mám velké děti. I s vysokoškolským vzděláním. Nebránil bych jim, protože tohle není kapitalistická společnost, tohle je společnost, kde každý úspěch musí být po zásluze potrestán, vlastní vydřená úspěšnost bez zázemí vlivných je podezřelá a musí být potlačena. Zákonodárci v letošním roce uvedli v život "znárodnění II", jak já tomu říkám, když změnou zákona umožnili státní rozpočtové organizaci takovou práci, kterou nemá ve zřizovací listině a navíc jí umožnili inkasovat za to (dříve protiprávně), dnes již zcela legálně peníze. Proto nám zdražují a budou zdražovat pojistky na auta.
Já už jsem v letech, ale být dnes třicetiletý se svými zkušenostmi (skoro)šedesátníka, tak peláším až by se za mnou prášilo - no a vlastně nejen prášilo, šel bych za moře.
Možná je to přirozený vývoj společnosti od socialismu ke kapitalismu. Nešlo očekávat, že se mávnutím kouzelného proutku stane změna a všechno bude makat podle představ. On na to totiž neexistuje návod. Mohli jsme ale přijímat z ciziny zákony, které se tam osvědčily bez zbytečných českých "vylepšení".
Např. doložení původu majetku. Nemáš jak doložit? Nech si ho, co by s tím stát dělal, ale zaplatíš stoprocentní daň. Tečka. Nediskutovat. Nemožnost odvolání. Šmytec !!!
Jenomže na druhou stranu, máme se tak špatně?
Zatím neválčíme a snad nebudeme a to je k nezaplacení.

+2 bodů
inka Pokročilý (1.2k bodů)

Mně, někdy hooodně dávno požádal Němec o ruku. V srpnu 68 byl můj muž v Anglii. Dělal tam nějaké testy a bylo mu nabídnuto, ať zůstane, že mu a rodině zaručují exyl a dobrou existenci celé rodiny. Dodnes si nejsem jistá, jestli jsem neudělala chybu, že jsem zůstala. (facepalm) Svým dětem říkám, že kdyby chtěly odejít, běžím pro kvasnice na buchty na cestu. Budou mít moje požehnání. Tady to fakt k ničemu nevede!

Já měl taky chuť zdrhnout v roce 1987. Bratranec za dráty mi vše zařídil, jen překročit hranice(oficiálně), ale když přišla doba mého odjezdu, nemohl jsem. Prostě jsem nechtěl nechat manželku a dvě děti napospas osudu. Kdybych ale věděl, že za dva roky bude ta revoluce, nerozmýšlel bych se! Dodnes toho lituji, i přesto, že dnes můžu odejet i s rodinou, ale ptám se proč? Všude stejný bordel!

+1 bodů
Sůwa Pokročilý (1.1k bodů)

V roce 1969 přišel za mnou kamarád, jestli bych s ním nechtěla odejít do Německa, kde měl bráchu. Jen chvilinku jsem o tom přemýšlela, ale já bych nikdy nedokázala opustit rodiče a nejistota v možnosti návratu je pro mne nepředstavitelná. Kamarád nakonec taky zůstal a zas tak zle se nám nevedlo. Odešla spousta našich vrstevníků a když se po roce 1989 začali objevovat, byli to úplně jiní lidé, než jaké jsme znali.

+1 bodů
elis Registrovaný (157 bodů)

Ano,také jsme přemýšleli o emigraci.Měli jsme namířeno do Argentiny,kde byli příbuzní manžela již od r. 1948.Proč jsme nešli?Děti nechtěly,trhalo mi to srdce.Zůstali jsme,a nakonec byli rádi,že jsme doma.

+1 bodů
mama Pokročilý (1.2k bodů)

Zaječí úmysly ano, ale o dvacet let dříve, než zavřeli hranice, nakonec odletěl do USA jen manželův brácha, škoda, velká škoda........(dance)



Související témata

+2 bodů
3 odpovědí 224 zobrazení
30.8.2015 v kategorii Vaření, jídlo dorka
+2 bodů
6 odpovědí 412 zobrazení
0 bodů
6 odpovědí 280 zobrazení
0 bodů
6 odpovědí 290 zobrazení
0 bodů
4 odpovědí 306 zobrazení
–1 bodů
3 odpovědí 236 zobrazení
9.7.2016 v kategorii Společnost Patrik
0 bodů
4 odpovědí 300 zobrazení
12.10.2014 v kategorii Společnost anonym
0 bodů
1 reakce 231 zobrazení
...