Módnost mne nezajímá, je to moje oblíbená barva. S tím malováním barvou lila jsi mi připomněl zas jednu takovou příhodičku. Taky jsem chtěla vymalovat takovou barvou a jako vzor jsem dala malíři svou lila noční košilku. Malíř se pustil do práce a vtom někdo zazvonil. Za dveřmi stál úplně ten stejný chlap a mně hlavou probleskl starý vtip, jak přijde pán mýt okna. Paní ho pošle do pokoje, někdo zazvoní a tam pán, co jde mýt okna. Tak se to opakuje několikrát až se paní zeptá, kolik že jich na ty okna vlastně je a pán odpoví " to jsem pořád já, vždycky vypadnu a tak musím zvonit". Začala jsem se nezřízeně chechtat, já totiž bydlela ve 4. patře. No, bylo to dvojče, ale na to mne nikdo neupozornil. Díval se na mne jako na cvoka a ani se mu nedivím :D
