Já mám celý život v kuchyni nějaké lino. Věčně mi něco upadne, drobím, stříkám. Potřebuji velice snadnou údržbu. Smeták, vysavač, mop, šmrc šmrc, je uklizeno. U dřezu mám kousek koberečku z IKEA, nějakých 90x60cm, který je zezdola pogumovaný, takže neklouže. Vytřepu ho z okna nebo nad vanou, občas ho šoupnu do pračky.
Prý se už neříká lino, ale podlahová krytina, která může být tenká, silná, s filcem vespod. Drahá i levná, s krásnými vzory dřeva, kachlíček a já nevím, čeho všeho. Teď mi lino v kuchyni dosluhuje a tak se rozhlížím po novém. Ale zase to bude lino. Z textilu na podlaze kuchyně špatně doluji drobky a likviduji fleky. Mám pocit, že jsem otrok koberce a že koberec do kuchyně nepatří. A když už, tak do velké kuchyně, pod jídelní stůl, aby byl vyvolal pocit jídelny v kuchyni.