ANO, Už si ani nepamatuji, kdy to bylo, vlastně nevím ani rok.
Jdu na noční od 18 hodin (na dvanáctku). Manželka pracovala ve stejný fabrice, ale ženský tehdy nesměly dělat dvanáctky, takže měla přijít ve 22 hodin.
22,oo a nic. Ve 23 mi volají, jestli něco nevím, že není v práci. Tak jsem šel za mistrem a povídám mu, že pro ni zajedu, že jsem za půl hodinky zpět.
Dojedu domů, vyběhnu několik pater, dýchám jak sentinel (tenkrát kuřák), odemykám a rozsvěcím.
Nic, jenom cvak. Kur*a, žárovka, říkám si a rozzlobený jdu v botech dovnitř. Ježíš, kde to jsem, vždyť my nemáme lino, ale koberec ?!?!?
Rozkoukávám se. ..... Jsem doma, ale v úplně jiném bytě, než byl před 5 hodinami.
Vybíleno ...... prázdný byt bez lustrů, bez koberců bez nábytku .... a nic jsem už od té doby ze svého (našeho) bytu neviděl, ani bývalou manželku a to ani u rozvodu. Nedostavila se.
No nepovedlo se (manželství), děti nebyly, tak jde o ..... snad příště.
Příště se taky nepovedlo .... ale to trvalo skoro čtvrt století a povedly se alespoň děti.