Vzpomínám usilovně, ale zůstal mi v hlavě jen zmatek, který jsem cítila, když jsem v r. 1962 poprvé vstoupila do budovy plné holek, které byly velice hlučné, když na sebe pokřikovaly, ječely a pištěly, když se po prázdninách vítaly. V baráku bylo přes 300 děvčat. Až když jsem byla v posledním ročníku, byla otevřena třída vychovatelů a tam byli 3 kluci. Ti ten svůj první den a pár následujících dní, byli velice bledí a špatně se jim dýchalo. (giggle) To byla doba, kdy dívky v kalhotách skoro nechodily. Nebyly punčocháče, jen punčochy silonky na podvazkových pásech. Ještě nebyly kozačky, jen filcové boty, kterým se říkalo bomby. Sníh na nich, po vstupu do místnosti, roztál a během chvíle byly mokré nohy. Mám pocit, že v té době tesil ani nebyl znám. V potravinách se nepoužívala žádná chemie. Na výběr byla 3 toaletní mýdla a dva šampony. Toaletní papír byl luxus, lakovaný, voděodolný. (happy) Pro facku se nechodilo daleko.