Jsem si už tak nějak zvykla. Často se dokonce i těším a když náhodou jeden den se svou smrští vynechá, cítím se smutná, zaskočená, podvedená... Každý dvůr (královský) měl svého šaška a nikdy jsem necítila nic proti tradicím. Když vím, klidně odpovím, když mě otázka připadne až moc hloupá, přeskočím jako kaluž na chodníku. :)