Je toho na mě moc!

Question

Dobrý den, chodím do 6. třídy ZŠ a docela mám problém. Přišla jsem do nové třídy z 5. do 6.třídy. Asi je pravděpodobné, že mě všichni zezačátku odsuzovali... Ale pak se to zlepšilo. Já jsem na 1. pololetí měla samé jedničky. No, a to se poté začali dít věci. Měla jsem nejlepší kamarádku. Ve třídě byla ještě jedna parta holek, které mě také moc něměli v lásce. Po druhém pololetí k nám přišli dva noví spolužáci. Romové. Jeden kluk a holka. Kluk byl v pohodě, holka zezačátku také, ale měli to těžké jako já. Tak jsme se s kamarádkou začali bavit i s tou holkou. Ona ale byla tak trochu agresivní. Ne ,,agresivní,, ale prostě nás ,,ze srandy,, mlátila i po tom co jsme jí řekli, že nám to vadí. Ona nepřestala a tak jsme se s ní dále nebavili. Asi o měsíc později začala dělat ve třídě větší problémy. Sprostě nám nadávala, mlátila... A na konci školního roku se to se mnou a s mojí neljepší kamarádkou zhoršilo. Začali jsme se příšerně hádat. Skoro ob den, ale vždy jsme se usmířili.

Dnes jsme byli se třídou na výletě. Moje kámoška se s tou holkou začala hodně bavit a mě úplně přehlížela. Cítila jsem se strašně. Ale pak při mě stálo štěstí. Parta holek, které mě moc neměli rádi kvůli mému učení, se se mnou začali bavit a brali mě jako kdybychom byli nej kámošky. Ale pořád mě štvalo, že se mě MOJE nejlepší kamarádka baví s největším postrachem třídy.

Jsem s toho zoufalá. Každý den jsem se moc moc trápila, ale teď jsem skoro na dně....Nevím co se mezi námi stalo, ale.... O velkých prázdninách spolu jedeme na tábor. Jen s moji ,,nejlepší kamarádkou,,. Jde mi o to, aby jsme se znovu bavili...Vážně moc mi chybí. Většinou jsem to já co musí přijít za tou druhou a omlouvat se i když třeba se urazila ona sama...A teď procházíme pubertou a já už nechci se jí omlouvat, když za to já nemohu...

 

Prosím, poraďte co mám dělat :((

 

Niki

Answer 1

Pokud je kamarádka tvou přítelkyní, tak zůstane s tebou kamarádit dále. Vázat přátelstvi jiních jenom na svou osobu, ale není tím správním krokem. Jsi vic zahleděna do sebe, cítíš se ukrivděna ve svých vztahech, ale zamyslela jsi se, jestli chyba není taky v tobě?

Spolužáci tě neodsuzovali, nybrž jako novou v již stmelenem kolektívu tě posuzovali a zkoušeli, jestli zapadneš mezi ně, nebo budeš stát opodál osamocená. Jak tak sleduji, tys taky hledala skulinku mezi nimi, no vstřícní krok jsi moc dlouhý neudělala. Jako byste obě strany stály na protilehlém břehu řeky a nechtěli si omočit nohy. A voda je tak příjemná...

V případě nových spolužákú je situace podobná tvé předcházející.

Silou přátelství nezískaš, spíš jenom skrytého nepťítele. Přítel zústává prítelem i když zdá, že ním již není. Přátelství z vypočítavosti není přátelství, nýbrž "sňatek z rozumu" je zneužitím toho druhého v prospěch prvního. Nemylte si kamarádství s přátelstvím, se soudružstvím (sudružství zde není v ponímání politického, straníckeho vztahu, nýbrž ve bližším vztahu přátelství, výraz používaný již v letech dávnominulých).

Vy, co dostali jste se až sem, neodsuzujte hned, zamyslete se a ješte jednou  a opět ještě jednou a až pak rozhodněte...