Tykání/vykání

Question

Měla bych dotaz, naše vrchní sestra mi občas vyká a tyká. Tak jsem jí nabídla, že mi klidně může tykat. Hned sdělila, že jo a představila se "já jsem Jana" a podala mi ruku. Tudíž jsem měla za to, že si tykáme. Ovšem pak jsem se potkaly asi za hodinu a opět mi vykala a nyní pořád vyká. Nevím, co si mám myslet. Mám ji opět říct, že jsme se dohodly na tykání nebo jak? Je mi to dost hloupé...

Answer 1

Příležitostně ji to neformálně řekni. Zkrátka už byla zvyklá vykat a teď se jí to plete.

Comments

To mne taky napadlo, ale nechci být za blázna, že ji např. nutím do tykání. Je mi to blbé, protože jsem ji tykala a ona mi vykala. Podotýkám, že je starší cca o 25 let a známe se cca půl roku. Takže nevím, zda mám taky začít vykat a neřešit to.

Answer 2

Na takýchto pracoviskách býva bežné oslovovanie menom a vykanie. Je to vzťah nadriadeného a podriadeného

Nemýľte sa ani úžasní američania si,  aj keď sa oslovujú menom, nie vždy tykajú, aj keď angličtina nepozná v oslovení tykanie od vykanie ale poznať to zo spôsobu reči.

Pokiaľ vrchná sestra používa tento "americký" spôsob, pristúpila na 1.stupeň zblíženia.

1. stupeň nadriadeným - oslovenie menom  a vykanie,

podriadeným, prípadne výrazne mladším - oslovenie funkciou, alebo pani, pán + meno a vykanie,

2. stupeň oslovenie menom a vykanie obojstranné, predstavuje už bližší vzťah, bežné medzi kolegami

3. stupeň oslovenie menom a tykanie obojstranné, bežné medzi kolegami, rovnocennými a priateľmi

Comments

Není to k otázce, ale jen reakce na odpověď. Já buď tykám (příklad: Jirko, jak se máš) a nebo vykám (pane XYZ jak se máte). Způsob "tykání-vykání" (Jirko, jak se máte) je mi absolutně proti srsti a v životě bych ho nepoužil. Myslím si, že když někomu vykám, tak je to proto, protože si ho vážím, ctím ho nebo ho neznám a proto mu nebudu familierně říkat jménem. Dokonce jsem někde četl, že tykání-vykání je špatně.

---

Súhlasím s vami,

ale moje delenie vychádza z praxe. Dokonca aj to  vysvetlenie "amerického" tykania poznám priamo od nich, keď mi tam vysvetľovali tieto rozdiely (teda nie teoreticky z kníh). Podobne je to aj v iných jazykoch napríklad nemčina nepozná vykanie, ale onykanie.