Ahojky,
chci poprosit o radu. Mám přítele už tři roky. Je myslím že úžasný, uklidí, pomůže, vypere, postará se i uvaří. Ale jak jde o citovou stránku vztahu, tak mě zanedbává. I přes to, že jsem mu několikrát řekla co mi chybí a co bych požadovala - samozřejmě s kompromisem. Nic. Také musí být každý den v hospodě, o tom ani žádná řeč být nesmí, jinak je vše špatně. Když ho ale poprosím o večer strávený se mnou a třeba vínkem, tak vše odkýve, ale skutek utek. Ještě jsme si takto nesedli nikdy.
Náš den vlastně probíhá tak: Ráno jdeme do práce. V půl 4 přijíždíme, jeden jde nakoupit a druhý jde domů postarat se o psi. Nakoupit jde většinou přítel, ale cestou prostě aspoň na to jedno pivo musí. Přijde domů, něco poklidíme a uvaříme. Každý něco - ne dohromady. Pak si dáváme rituálního jointíka. Potom ihned odchází do hospody - většinou kolem 5, půl 6. Domů přichází mezi 7 a 9, kdy se nají a jdeme si při filmu lehnout.
Společně trávíme čas maximálně v práci při svačinách, doma při úklidu, v noci nebo když jdeme na procházku se psi.
Další věc, která mě trápí asi nejvíce je, když přijde domů z hospody, často říká a dělá věci, které si druhý den nepamatuje. Je na mě hnusný až zlý a říká opravdu nepříjemné věci, jako že mám jít do prdele nebo že mě nepotřebuje a tak. Druhý den mi ale tvrdí, že si nic nepamatuje.
Miluji ho, ale moje psychická stránka už je na tom dost špatně .. přiznávám se, že když se cítím hodně špatně, tak si vyříznu jak mi řekl ... Třeba že jsem trapná.
Je to jinak naprosto skvělý člověk, ale nevím ... Jak poznám, že s ním mám být nebo ne? Trápím se s ním, ale miluji ho .. Chtěla bych si s ním promluvit, ale on se mnou mluvit neumí. Hned se vzteká a názory jiných nejsou důležité.
Prosím poraďte ... :(
