Když vidím, že mi volá někdo z rodiny nebo kamarádka, tak se nepředstavuji a zrovna říkám něco na způsob: Ahoj Jarko. Jsem ráda, že voláš, Péťo.
Pokud volá známý, ale přece jen cizí člověk, říkám: Dobrý den, Xxxxx-ová. Na jednom školení jsme dostávali doporučení říkat příjmení až na druhém místě, protože na pozdravu se ucho toho, kdo volá, lépe chytne. A sama velmi vítám, pokud to lidé takto dělají, protože opravdu velmi často špatně rozumím, pokud na mě člověk na druhém telefonu nejprve vychrlí své jméno.
Pokud volá úplně cizí člověk, říkám pouze dobrý den. Pozdravení dobrý den mi připadá vhodnější než "prosím". Neprosím o nic, on volá, já zdravím.