Při vystavování faktur se uvádí nejen datum vystavení, ale také datum splatnosti. A právě druhé zmíněné trápí podle posledních průzkumů nejednoho podnikatele. Platební morálka u odběratelů totiž není dobrá, alespoň podle posledních statistik. Peníze často přichází po splatnosti, a to po několikáté upomínce. Někdy se však musí obrátit i na zkušeného advokáta, s jehož pomocí a s pomocí účtovaných úroků z prodlení se nakonec podaří „vymámit” z odběratele fakturovaná suma.
Splatností faktur se rozumí datum nebo konkrétní časové období, během kterého musí odběratel zaplatit za odebrané zboží nebo využité služby. Dle smluvní dohody jsou opozdilci ve splácení pokutování, a to zmiňovanými úroky z prodlení, které činí pár setin procenta. Při vyšších obnosech se však nakonec jedná o poměrně vysokou částku, kterou by odběratelé museli uhradit navíc.
Pokud není splatnost faktury upravena smluvně, splatnost se rovná třiceti dnům. Maximální doba splatnosti může dle občanského zákoníku trvat až šedesát dnů, pokud se obě strany nedomluví jinak.
Podle posledních statistik platební morálka českých odběratelů není zrovna nejlepší. Zhruba každá desátá faktura bývá uhrazena až po splatnosti, a to ne pár dní, ale často pár týdnů. Bohužel vyjednávání splatnosti faktur čili vyhovění s delší dobou splatnosti se nevyplatí všem stranám. Zejména tedy živnostníkům a malým či středním podnikům. I proto často odběratelé přechází k větším dodavatelům, kteří si mohou dovolit počkat šedesát dní na požadovanou platbu.
Pro menší podniky nebo zmiňované živnostníky je lepší mít krátkou dobu splatnosti, aby jim brzy byly slíbené prostředky k dispozici na běžné výdaje, kterým každý měsíc musíte čelit (spadají sem splátky úvěru nebo nákup potřebného materiálu pro výrobu dalšího zboží).
